Bruselská doprava

Bruselská doprava není jen obyčejná doprava. Já ji vnímám jako velkolepou alegorii fungování tohoto státu a jeho občanů. Zde se naplno odráží surrealistická, neuchopitelná a vždy záhadná povaha Belgie. 

Zajímavé je už i složení dopravních prostředků které se tu využívají. Tramvaje, autobusy, metro, to je klasika. Ale máme tu i takového obojživelníka - něco mezi tramvají a metrem. Nazývá se to "prémetro" a je to strašně matoucí. Jsou to tramavaje, ale z poloviny mají zastávky pod zemí. A na ulici uvidíte stejnou ceduli M jako metro, ale ouha, zajdete dovnitř a zjistíte že v metru nejste. Jsou tedy nějak odlišené? Skoro ne, prvních pár týdnů jsem z toho byla úplně zmatená. Čekala jsem na metro, ale přijela tramavaj. Později jsem pochopila, že zastávky prémetra nejsou tak hluboko a koleje jsou pochopitelně jiné a blíž nástupišti. Tramvaje "prémetra", ale i vozy metra jezdí pod zemí i na povrchu, takže to je neodlišuje. I číslování je zmatené:

Máme čtyři linky metra:

1- Fialová

2- Oranžová

5- Žlutá

6- Modrá

A 2 linky "prémetra":

3- Zelená

4- Růžová

zdroj: uclouvain.be

Napříč Belgií

Díky další boyfriend návštěvě jsem prožila hodně cestovatelský víkend. V pátek večer nás polští, čeští a belgičtí kamarádi pozvali na party do Antverp. Velkým kulturním přínosem pro mě bylo například to, že jsem poprvé poznala nizozemsky mluvící Belgičany, tedy Vlámy. Takže jsem se nemohla nevyptávat na jejich pohled na fungování této země a vztahy mezi dvěma jazykovými skupinami obyvatelstva. Považovala jsem za nezbytné poznat druhou stranu mince a trochu ověřit to, co je mi předkládáno frankofonními profesory a kamarády. Z města jsme moc neviděli, jenom katedrálu, když jsme v noci vyrazili do centra. Ovšem již při příjezdu nás okouzlilo impozantní nádraží.

Druhý den ráno jsme nasedli do vlaku a protože nám počasí přálo, zamířili jsme na pobřeží, konkrétně do turisty oblíbeného přímořského městečka Oostende. Trať končila přímo u moře, hned vedle kolejí vyčuhovaly lodě. Město samo o sobě není nijak zvlášť okouzlující, je zaplavené turisty kteří se cpou mořskými plody a vaflemi, ale pobřeží samo o sobě stojí za to. Písečná pláž je hodně široká, akorát tak aby se na ní všichni návštěvníci rozptýlili, působí téměř opuštěně. Nejvíc jsem si užila šumění moře, čistý vzduch a sbírání mušliček. Nějakou dobu jsem u moře nebyla, tak to pro mě bylo úžasné uklidňující a osvěžující.

Pivní průvodce pro začátečníky

Vzhledem k tomu, že už to jsou více než dva měsíce co jsem tady, ochutnala jsem dostatečné množství piv, abych o tom mohla poreferovat. Ale ovšem s ohledem na množství druhů a značek co tu máme jsem úplně na začátku. Ještě než vás pozvu do své malé pivní galerie, ráda bych vás upozornila na několik skutečností:

Takové ochutnávky se vám dostane, pokud se rozhodnete navštívit mou bruselskou residenci

1. Nemá smysl srovnávat belgická piva s českými. U nás jsou oblíbená spíše piva, která tady nazývají pils. Belgické pivo je více o pivních speciálech a klášterních pivech, zkrátka těch silnějších. 

2. Tady sice najdete pár lidí kteří vám řeknou že jim chutná české pivo, ale v drtivé většině případů žádný z nich nebude Belgičan. A naopak. Někdy je to také o individuálních preferencích a chutích, ale většinou jen o vlastenectví. 

3. Mně většina českých piv nechutná a vypiju ho jenom se sebezáporem. Někdo to bere jako "zradu", právě protože pivo je pro Čechny taková národní záležitost (ostatně stejně tak je tomu v Belgii). Pro mě to je čistě otázka chuti.

Nejkrásnější město

Pátek, poslední říjnový a zároveň poslední prázdninový den (týden podzimních/dušičkových prázdnin, co v ČR nemáme) jsme se s několika spolužáky rozhodli využít k dalšímu cestování po Belgii. Tentokrát jsme vyrazili do Gentu. Po Bruggách jsem moc neočekávala a tak jsem byla hodně, opravdu hodně překvapená. Mnozí se mnou nebudou souhlasit, ale Gent považuji zatím za nejkrásnější belgické město.

V Bruggách

Příčinu delší odmlky shrnu takto: Měla jsem jeden velmi slunečný víkend, jeden nabitý pracovní týden a jeden hodně prodloužený víkend. A ten jsem strávila se svým milým, který mě přijel navštívit. Což byla hezká příležitost k dalšímu objevování této maličkaté země. První den samozřejmě byla povinností prohlídka města, ale i já jsem si našla něco nového. Vyšplhali jsme totiž spoustu schodů, abychom se pokochali vyhlídkou na města z vršku vítězného oblouku. 

Dekadentní požitek

Je to neuvěřitelné, ale je to tak - až dnes jsem ochutnala pravou nefalšovanou belgickou čokoládu a pralinky. O to víc jsem si to vychutnala. Také to bylo poprvé v Bruselu, kdy jsem někam vyrazila s českým občanem (přesněji to byla česká "občanka"). S politováním musím konstatovat, že můj ústní projev v českém jazyce mě momentálně uvádí do rozpaků víc než projev v jakémkoli jiném jazyce který ovládám. Ale to není tak důležité. Zpět k mému nadpozemsky chutnému zážitku.

Výlet do přírody

Po celém měsíci pobytu ve městě jsem se konečně dostala na venkov, do přírody. Ale ne jen tak ledajaké. Belgické přírody. Podzimní přírody. Takže jsem si to moc užila.

Já u zříceniny hradu. Je to v nadmořské výšce 349 m.n.m., to jsou už belgické hory!