Friday night

Tak jsem zažila první páteční večer v Bruselu. Měla jsem jít na pivo se skupinkou různých Erasmáků. Sešli jsme se skvěle, protože nás bylo šest a každý z jiné země. Takže žádné potrhlé pokřikující skupiny Španělů. Bylo to setkání ČR, Kanady, Makedonie, Skotska, Turecka a Rakouska. To by bylo, aby tohle spojení nebylo zajímavé.

Tento epický pohled na osvětlený Hôtel de ville na hlavním náměstí Grand-Place se naskytoval již při vstupu do postranních uliček.

Ale ještě předtím jsem se chvíli procházela centrem, protože jsem tam byla o půl hodiny dřív, ještě prostě nejsem schopná odhadovat časy přepravy dopravními prostředky. I když ono se nedá moc říct, že bych se "procházela", večerní centrum je hlava na hlavě, takže v některých ulicích spíš stojíte frontu, abyste se dostali někam dál.

 

Například v této ulici většinu prostoru zabíraly stoly, protože tam není nic jiného než restaurace. Všechny stoly byly obsazeny turisty ládujícími se mořskými plody a belgickými hranolkami. Nevím jestli bych chtěla, aby mi u večeře měli možnost koukat skoro až do krku všichni kolemjdoucí.

Podnik s tím nejpodivnějším názvem...

Protože jsme byli v centru, nedalo se jít do žádného normálního podniku. Šli, nebo spíš snažili jsme se dostat do jakéhosi baru, kde bylo plno už před vchodem. Stály tam hloučky cizinců se skleničkami v rukách. Vevnitř nahlas vyhrávaly typické barové hity. Ani když jste byli venku, nebylo slyšet vlastního slova. Ideální prostředí na pokec. Ale nakonec to bylo fajn, později se to trošku uklidnilo a dostali jsme se i dovnitř. Ještě víc fajn bylo, že jsem se seznámila i s jedním domorodcem. Byl tam kvůli Couchsurfing jazykové výměně a když skončili, jen tak se bavil slidmi co zrovna potkal. Nejlepší bylo, že jsem od něj vyzískala tipy na normální hospody kam chodí místní a žádní erasmáci a turisti. Takový kontakt se mi zrovna hodil :) Paradoxně teď zrovna vyrážím na jakousi obří Erasmus párty, nejhroznější odpornost jakou si dovedu představit. Ale co, bude tam aspoň ta sleva na pivo.